Kodaň

Do Kodaně jsme se vydaly na jediý den na vánoční trhy, s využitím zaměstnaneckých letenek. Tohle mě strašně baví – ráno se člověk vzbudí ve své pražské posteli a za chvilku může být v úplně jiné zemi, aby večer opět usínal ve svém… Zázrak? :)

První (a zároveň jediný) den

Odlet brzy ráno, do Kodaně přilétáme v půl desáté. Je zataženo, dokonce trochu poprchává, a venku je zima. Počasí jak na severu!

Není čas ztrácet čas, a proto rychle na letišti nacházíme metro, které nás doveze do centra. Překvapení číslo 1: Metro nemá řidiče!!! Nasedáme tedy do záhadně poháněného vagonu a vyrážíme. Nepřítomnost řidiče má tu výhodu, že můžete sedět úplně vepředu, a máte tak skvělý výhled předním oknem.

Po zhruba dvaceti minutách opouštíme tajemné metro hned u přístavu Nyhavn v centru města. Leje jako z konve a je zima, ale takový je holt drsný sever. Procházíme se kolem přístavu, vlasy a mapy nám létají na všechny strany. Naším prvním cílem je Malá mořská víla. Překvapení číslo 2: Malá mořská víla je tak maličká a snadno přehlédnutelná, že ji málem přecházíme! V botách máme mokro a jsme celé promrzlé, ačkoli ještě není ani poledne, a proto se jdeme trochu ohřát do malé kavárničky kousek od přístavu.

Když kavárnu opustíme, venku už neprší, takže to byl dobrý tah. Je to naše první výprava směrem severně, a tak se pomalu brouzdáme směrem k náměstí kochajíce se pohledem na krásné domky, abychom si užily trhy, když už jsme sem na ně přijely.

Stánků se u přístavu nachází asi tak pět, takže co se týká vyloženě trhů, je to kapánek slabota. Přichází hlad, a tak se rozhodneme se usalašit v jedné z restaurací lemujících přístav Nyhavn.

Člověk by neřekl, jaký z toho bude problém, spousta restaurací má totiž ještě zavřeno, v další se nám nelíbí menu, a v jiné si myslí, že jsme tři ukrajinské uklízečky. To nás pobaví, nicméně nezasytí... Dojdeme po nábřeží tam a zpátky a ještě jednou tam, přičemž cestou omylem roztřískáme skleničku právě před restaurací, kde jsme měly údajně uklízet. To nás nakopne natolik, že zapadneme do první otevřené hospůdky, kterou vidíme.

A chybu jsme neudělaly! Posilněné vydatným obědem a horkým Gloggem (to není překlep, Glogg je takový speciální dánský svařák) vyrážíme směrem k zábavnímu parku Tivoli.

Dosyta si užijeme severní horské dráhy, severního autodromu i severních stánečků. V místním dárkovém obchodě se pobavíme nad neuvěřitelně nevkusnými vánočními soby a jinými vánočními zvířátky, načež si musíme dát další Glogg.

Začíná se stmívat, a tak přecházíme směrem k centru, kde si prohlédneme pár trhů a pomalu míříme směrem k metru duchů. Touláme se uličkami a je třeba říct, že jsou všechny krásně vánočně ozdobené.

V přístavním stánku si dáme na cestu poslední Glogg, a je čas vrátit se zpátky do Prahy.

Tak tedy šťastné a veselé!

(Nebo příznačně: Glædelig jul :) )